Existuje mnoho kategorií šperků a několik kategorií zákazníků, kteří  šperky nosí.

První kategorie zákazníků je  nejpočetnější.

Jsou to lidé, kteří si pořídí nebo dostanou šperk z drahého kovu a navléknou si je na prst, ucho nebo krk a sundají jej až při nějakém problému. Buď na rengenu u lékaře anebo při poškození šperku, případně jednou za čas na vyčištění.

Jinak se šperkem dělají vše. V zaměstnání, v domácnosti, na zahradě, při stěhování …..

Od této kategorie zákazníků také nejčastěji slýcháme: „Dříve bývalo zlato kvalitnější –  babička měla náhrdelník a ten nosí ještě dnes moje dcera!“

Tento omyl je třeba uvést na pravou míru.

Zlato se, dříve i dnes, nejčastěji vyrábí ze slitiny 14ti dílů zlata a 10ti dílů příměsí (stříbra, mědi a v malé míře i dalších kovů) – je to zlato ryzosti 585/1000. Naopak např.v poválečných letech se hojně vyráběly zlaté šperky – zejména zásnubní a snubní prsteny – ze slitiny zvané „nové zlato“, která obsahovala pouze 20-25% ryzího zlata.

Zde tedy problém nebude.

Dříve se šperky vyráběly hlavně ručně tj. tvářením materiálu – válcováním, kováním, pilováním…. Všechny tyto techniky dodávají materiálu „hutnost“, což se příznivě projeví v jejich vlastnostech, zejména pevnosti a otěru.

Dnes je velká část šperků – zejména těch módních, s drobnými kamínky – vyráběná technikou odlévání. Takovýto materiál je méně soudržný a jeho vlastnosti nemohou v pevnosti a ohybu soupeřit s tvářením. Proto lité šperky častěji praskají a ohýbají se a i o trochu dříve se obrousí.

Tak tady jsme se dobrali tak poloviny problému.

Druhou polovinu problému si zákazníci mohou ovlivnit sami. Jedná se totiž o zacházení se šperky. Naše babičky a prababičky totiž povětšinou onen náhrdelník z úvodu nenosili každý den, ale nosili je při příležitostech k tomu určených – do kostela, na poutě a oslavy a jiné příležitosti. Po návratu jej zase uložili zpět do šperkovnice a on se tak mohl uchovat pro příští generace….

Tímto se v žádném případě nechceme dotknout zákazníků, kteří šperky nosí denodenně od rána do večera. Jsou to šperky jejich a nikdo nemá právo jim říkat, co mají dělat a co ne.

Jenom chceme upozornit na fakt, že zlato a stříbro jsou kovy nízké tvrdosti a takový nápor nárazů, otěrů a tlaků, jakým jsou vystaveny při každodenní činnosti prostě vydrží jen po určitou dobu.

Nezřídka se proto stane, že šperk (zejména lehké odlehčené zboží, duté řetízky apod) je onošený a neopravitelný  ještě v záruční době.

Pokud jsou s tímto zákazníci srozuměni, nenastává nejmenší problém. Onošené šperky je možné protihodnotou vyměnit za nové a vše je v pořádku.

 

Druhá kategorie zákazníků, nosí šperky také každý den, ale je jejich dobrým zvykem po příchodu domů šperky odložit a omezit tak výrazně jejich poškozování  a tím výrazně prodloužit jejich životnost, nemluvě o jejich vzhledu.

 

Třetí kategorie jsou zákazníci, kteří šperky nosí jen při zvláštních příležitostech.

 

Ještě trocha rad o údržbě šperků….